Pneumatika vs vozovka

[asiJa]

frca > ja myslim ze nemuzes brat obvodovou rychlost kol jako vychozi nezavisly vstup, protze ono to kolo prave ze se muze tocit jenom tak rychle jak mu to dovili straty dane odporem, setrvacne zrychleni vozu a v prvni rade vykon motoru. Podle me musis brat jako vychozi tyto veliciny.

Jinak s tim momentem setrvacnosti kol - no asi by to trochu na realizmu pridalo, ale nevim jestli to stoji za to. Smysl by to melo pouze tehdy pokud by setrvacnost roztoceneho kola byla porovnatelna se setrvacnosti auta.

jinak - strategie jak to skloubit s fyzikalnim engine bych videl v tom to pocitat spise oddelene. Z fyzikalniho engine bych si vzal jenom normalovou silu kterou pusobi kolo na cestu. A zbytek bych pak pocital zvlast. Rozhodne bych to neskousel nejak prez detekci kolizi, to by asi nebylo ani vypocetne unosne ani spolehlive (stabilni). Ten vypocet sam o sobe kdyz ho oddelis od ostatni fyziky je uplne trivialni udelat na kalkulacce tak nevidi problem v jeho realtime implementaci v Ccku.

[MD]

[Fila]

[Mem]

[Fila]

[Lukasss]

No pneumatikama se teď taky trošku zabývám, a tak sem něco přihodim. Takže ten prokluz v procentech rozdíl rychlostí mezi zemí a povrchem kola. 100% prokluz je tehdy, když pneumatika stojí a zem resp. auto se pohybuje. 0% prokluz je, když se obojí pohybuje stejnou rychlostí. Přímo to teda neurčuje přenesenou sílu. K určení síly přenesené pneumatikou vycházím z grafu závislosti koeficientu tření na prokluzu. To ještě záleží na stavu povrchu (suchý kvalitní, nekvalitní, mokrý, led...). Každopádně pro všechny případy platí, že při prokluzu 0% je koeficient taky 0. Potom prudce stoupá a dosahuje maxima někde v rozmezí 10-20% v závislosti na stavu povrchu. Pak to zvolna klesá. To je teda pro případ kdy pneumatika přenáší síly pro zrychlení nebo brždění.

V bočním vedení pneumatiky je odlišnost. A to taková, že maximum je při 0% prokluzu a pak to prudce klesá až téměř k nule => se zablokovanými koly nelze řídit.

ABS právě střídavě zvyšuje a snižuje brzdící moment, aby se ten prokluz pohyboval v tom rozmezí 10-20%. To má za následek zkrácení brzdné dráhy a hlavně možnost řídit i při intenzivním brždění.

Takže to je troška teorie a snad vám to v něčem pomůže

[frca]

Ano, graf závislosti koeficientu tření na prokluzu, to je ono! Kde jsi k němu přišel (resp. k nim, podle povrchu a pneumatiky)? S ním si dovedu výpočet představit mnohem jasněji.

[Lukasss]

No mam to z jedný chytrý (ale hodně starý) knížky Ale trošku míň podrobně jsem to viděl i v různých článcích o ABS nebo tak...

[frca]

Ten prokluz se počítá takto, nebo je to nějaký jiný prokluz?

A co je to za knížku?

[Lukasss]

Jmenuje se to Automobily dneška a zítřka a je to z roku 1977 Vzoreček na ten prokluz tam přímo neni, je tam jenom to co jsem už psal : 100% prokluz je tehdy, když pneumatika stojí a zem resp. auto se pohybuje. 0% prokluz je, když se obojí pohybuje stejnou rychlostí. Ale ten vzoreček bude tak nějak jak jsi to napsal.

[Exolon]

Hehe a s timto jsi jen na zacatku K tomu je treba pridat latence v bocnim vedeni, Kamovu kruznici, tlak, deformace a tuhost pricnou, podelnou a svislou plaste, ohrev, vibrace, naklony, setrvacnosti atd, atd...
_________________
Exolon

[Lukasss]

No a nevíte někdo jak udělat nějak rozumně v ODE směrovou úchylku u pneumatiky?? V manuálu je to sice popsaný, ale mě to moc nefunguje. Teda jde o to, že budu např. vědět že úchylka je 2 stupně a chci aby se kolo odvalovalo pod touhle odchylkou. Podle manuálu se k tomu má použít FDS a parametr slip2. Když to tak ale udělám, tak ta odchylka je hodně malá, odhadem desetiny stupně. Zkoušel jsem dosadit úplně cokoliv ale výsledek je pořád nedostačující, teda hodně malá odchylka, ať dosadim 0.1 nebo 1000 pořád je to pár desetin stupně